Řada lidí trpí lupénkou zbytečně kvůli nesprávné nebo opožděné diagnóze, případně nevhodným možnostem léčby. Příběh pana Iva (43 let) z Prahy je toho důkazem. Jeho život se změnil a otočil k lepšímu až se správně zvolenou léčbou.
Pan Ivo se potýkal s lupénkou již od svých 17 let. Spouštěčem onemocnění byla prodělaná mononukleóza, kdy došlo k celkovému oslabení organismu. Zpočátku se nemoc projevovala šupinatěním kůže v oblasti vlasů a čela, později se rozšířila po celém těle včetně obličeje.
Nemoc jako z učebnice
Mladý muž pak podstoupil standardní léčbu – promazávání dehtovými mastmi, následovala léčba kortikoidy, doprovázená fototerapií a lázeňskými pobyty. Bohužel se však jeho zdravotní stav zhoršoval, lupénka postupně napadla i klouby.
Ostře ohraničené, začervenalé a olupující se skvrny, to jsou typické příznaky lupénky na kůži. Příčiny tohoto nevyléčitelného onemocnění nejsou zcela známy, ale existují důkazy o vrozených předpokladech a souvislost s imunitním systémem. Lupénku mohou spustit různorodé vnější i vnitřní faktory, jako jsou stresové situace, dlouhodobá fyzická námaha, zranění, jiné prodělané onemocnění a infekce nebo i drobnosti jako spálenina od slunce. Není to ale jen onemocnění kůže, potažmo nehtů, jedná se o onemocnění celého těla, které mnohdy provází další přidružená onemocnění, k nimž patří psoriatická artritida (zánětlivé onemocnění kloubů), kardiovaskulární a metabolické choroby i psychické potíže. Pan Ivo zakusil všechny tyto potíže.
Tělo přestalo reagovat
Zhruba v 25 letech absolvoval komplexní měsíční kůru v Lázních Lipová, která zahrnovala bylinné koupele, fototerapii, parafínové zábaly, elektroléčbu i spinální cvičení. Lupénka i bolest kloubů poté dočasně ustoupila. ¨
Postupem doby si ovšem organismus na léčbu zvykl a už vlastně na dosavadní postup nereagoval.
Pan Ivo tedy po konzultaci se svojí kožní lékařkou začal navštěvovat specializované pracoviště -Dermatologickou kliniku Vinohradské nemocnice. Na klinice přistoupili k biologické léčbě, kterou pan Ivo užívá dodnes.
Konečně úleva
Zhruba do měsíce se mu přestala vysušovat a loupat kůže. Zhojily se mu veškeré popraskané jizvy. Pokožka se celkově vyhojila. Nemoc konečně přestala ovlivňovat jeho soukromý i pracovní život. S fyzickou úlevou přišla i ta psychická. Přestaly ho pronásledovat zvídavé pohledy, nemusel se vyhýbat situacím, jako je koupání na veřejnosti, sportování. Zlepšil se i jeho partnerský život. „Biologická léčba pro mě byla jako zázrak. Kvalita mého života se zlepšila o 100 procent“, říká pan Ivo.
Z jeho příběhu vyplývá poučení: Nemocní s lupénkou by měli aktivně hledat účinné možnosti léčby a konzultovat je se svým lékařem nebo ve specializovaných dermatologických centrech, kterých je v České republice osmnáct.