S lupénkou a jejími projevy se těžko smiřují dospělí, natož děti. Viditelné projevy na kůži mohou jejich křehkou psychiku zasáhnout hlouběji. O to důležitější je jim všechno v klidu vysvětlit.
Návštěvou lékaře to totiž nekončí. Připravte se na dotazy, které je nejlepší zodpovědět v klidu domova. A důkladně, aby dítě – přiměřeně svému věku – všechno skutečně pochopilo a mohlo pak čelit zvídavým otázkám kamarádů. Tím spíš, že kvůli lupénce často může stát i terčem posměchu.
Ptejte se, ať můžete odpovídat
Lupénka není nakažlivá a není ničí vina, že právě jeho pokožka vypadá jinak než u jiných. Jde o genetickou poruchu, na kterou je i moderní věda dosud krátká. Přesto se dá léčit, takže pak nemusí člověka omezovat a bránit mu ve stejných aktivitách, jakým se věnují i ostatní děti.
Důležité ale je, aby dítě svou nemoc přijalo a pochopilo i samo pro sebe. Připravte jej na to, že lupénka je celoživotní onemocnění, které probíhá v cyklech, a že stav kůže závisí nejen na léčbě, ale i na změně životního stylu (jídelníček, pohyb, péče atd.) Dítě by také mělo být připravené, že některé léky mohou účinkovat hůř a že trvá, než se najde správná terapie.
Pokud sami tápete, neváhejte se nejdřív sami poradit s dermatologem, abyste pak dokázali všechno pořádně vysvětlit. Zejména menší děti většinou spoléhají plně na rodiče.
Dětská kůže je křehčí
Trpělivostí byste se měli obrnit všichni – dítě i vy jako rodina. Budete ji potřebovat nejen při rozhovorech, ale především při samotné léčbě.
I ta se liší od léčby lupénky u dospělých. Dětská pokožka je až pětkrát tenčí a křehčí, proto více hrozí vedlejší účinky léčiv. Už z tohoto důvodu je ukládejte výhradně mimo dosah dětí.
Pro děti je vhodná lokální léčba
Také samotná terapie musí být šetrnější. Systémová (celková) léčba nebývá vhodná a u malých pacientů se obvykle neprovádí. U dětí s těžkou formou lupénky se ale používá relativně nová biologická léčba. Vhodná pouze lokální léčba (masti, krémy, gely) a výjimečně fototerapie
Nejčastěji jde o přípravky s dehtem, obvykle ve formě „šampónu“, který ale není určen na mytí vlasů. Nechává se pouze působit čtvrt hodiny na vlasové pokožce, pak se musít důkladně vymýt. Účinný je také na kolena a lokty. Doplňkovou léčbou je kyselina salicylová.
Kalcipotriol (derivát vitamínu D3) se doporučuje dětem až od 12 let. Tazaroten (retinoid neboli derivát vitamínu A) se rovněž užívá velmi opatrně a až u starších dětí stejně jako antralin. Tato léčivá látka navíc velmi špiní prádlo a dráždí, takže se nedá použít v akutní fázi. nemoci. U teenagerů se už dá sáhnout i po kortikosteroidech.
Jak je to s fototerapií?
Ultrafialové světlo se rovněž používá spíš až u starších dětí a náctiletých, zejména u rozsáhlého postižení nebo při neúčinnosti lokální léčby. Další možností je PUVA, kombinace ultrafialového záření a psoralenu, což je látka zvyšující citlivost kůže na vliv UVA záření. Na léčbu lupénky na dlaních, ploskách nohou a v kožních záhybech se uplatní laser.
Samotné sluneční světlo může mít příznivé účinky, zejména v kombinaci s mořskou vodou. Před delším sluněním však děti naopak chraňte a už vůbec nedopusťte, aby se spálily
Zároveň záleží na typu lupénky a její závažnosti, místě kožního postižení, věku dítěte a jeho ostatních nemocech. Nezapomeňte vy i vaše dítě, že s věkem se situace často zlepšuje.